Objeveno

KOLIK VÁŽÍŠ?

Říct tuhle otázku nahlas ve společnosti je snad ještě horší, než se zeptat někoho na věk. Je to velmi citlivá záležitost. Na druhou stranu je úžasné, že žijeme v tak bezstarostné době, kdy si můžeme dovolit dlouze přemýšlet pouze a jenom o svých kilech. Nebo je to doba tak bezvýchodná, že váha je to jediné, co můžeme ještě ovlivňovat? Někteří z nás se kil snaží zbavit, jiní je zkouší maskovat. Existuje i menšina lidí, kterým nic nepřebývá, ale naopak chybí. Neznám v podstatě asi nikoho, kdo by se svou váhou byl spokojený a nechtěl nic měnit.

Nedávno jsem četla knihu Já jsem hlad. Autorku popisovala, že hlad ji uspokojoval. Když hubnula, považovala to za úspěch, i když už to bylo dávno za hranicí toho, co je zdravé. Hlavní hrdinka v její knize měla dva syny, ale není zde popsáno, zda je její nemoc nějakým způsobem ovlivnila. Nevíme, jak to prožívali, zda to vůbec chápali… Poté jsem si pustila 13. komnatu, kde autorka sedí se svými dětmi v restauraci. Kluci se hladově ládují a je vidět, že mají očividně naprosto kladný vztah k jídlu. Dopadlo by to ale stejně dobře, kdyby měla dcery? Sama autorka přiznala, že její matka se marně pokoušela zhubnout. Snažila se proto dosáhnout stejného cíle, aby jí (a také sobě) dokázala, že je lepší, což zpětně vysvětluje spíše jako určitou formu vzdoru. Nebyl zatím skutečný zájem mít štíhlou postavu jako modelka. Ale co dcery, které s matkou nebojují, ale mají s ní vztah zcela funkční? Budou chtít jít v jejích stopách a být jako ona? Budou ji mít jako vzor i v oblasti stravovacích návyků, i kdyby nebyly ideální?

HUBNUTÍ JAKO HOBBY

V mém okolí pozoruji, že zatímco muži se se svou nadváhou spíše smiřují, popřípadě začnou lehce sportovat, aby se cítili lépe. Ženy se svým tělem často velmi hluboce zaobírají, ať je jim 12 nebo 50 let. Některé začnou sportovat, držet dietu, jiné se trápí a tím se naprosto vyčerpají, ale málokterá dokáže svoji váhu zcela ignorovat. Protože… až se číslice na váze změní na požadovanou hodnotu, až dopnete kalhoty ze střední, až se nebudete bát zrcadla v kabince, až se objevíte na třídním srazu po dvaceti letech a nikdo ve vás díky nové vizáži nepozná XXL spolužačku, všechno bude jiné. Lepší. Nebo ne?

Co se především stane, když žena zhubne? Všichni ji začnou chválit. Nikoho ani nenapadne, že by byla nemocná nebo v šíleném stresu. Může se doslova ztrácet před očima, mít nahnuté zdraví, ale většina lidí jí bude spíše závidět. Ztráta kil musí být vyloženě do očí bijící, aby si toho okolí začalo všímat v negativním slova smyslu. To je ale mnohdy už pozdě. Proč je to takto nastavené? Proč má žena chtít být hubená?

PROČ BÝT HUBENÁ?

Pokusím se nad tím trochu zamyslet a shrnout obecně známé důvody k hubnutí. Nebudu brát v úvahu situaci, kdy musíte zhubnout, protože vám to vzhledem k vážnému ohrožení zdraví doporučí lékař.

Chci být atraktivní.

Chci si obléknout velikost XS.

Chci na někoho udělat dojem.

Chci být zdravá.

Chci být spokojená sama se sebou.

Chci být šťastná.

Chci být oblíbená.


JAK VÁS VNÍMAJÍ OSTATNÍ?

  • Neustále se pozoruje a srovnává se s ostatními. Je to egoistka.
  • Kupuje si nové oblečení, a stejně nemá co na sebe, protože si ve všem připadá tlustá. Občas si koupí menší džíny, a doufá, že se do nich do léta dostane.
  • Snaží se zhubnout, aby si jí všimnul kolega z vedlejší kanceláře, ale netuší, že je to gay.
  • Neustále všem dává rady, jak se mají zdravě stravovat, ale mlsně kouká, když ostatní jí něco tučného nebo příšerně sladkého. Drží dietu, takže stále řeší, co může a co nemůže jíst. Cukr je zabiják. Lepek jí jen naprostý blázen. Mléko už ze svého jídelníčku také pomalu odstraňuje. Zeleninu si dává na všechny způsoby a neustále všem vysvětluje, jak je lahodná, když se posype grilovacím kořením. Maso přestala jíst teprve před týdnem, ale argumenty proti němu sype z rukávu jako vegetarián od narození.
  • Na pochvalu o zhubnutí reaguje slovy: „Ještě by to pár kilo k dokonalosti chtělo.“ Takže je to NeverEnding Story.
  • Představte si krásný letní den. Na obloze ani mráček. Jdete se svou přítelkyní kolem cukrárny, ze které právě vyšla skupinka smějících se lidí. Každý z nich v ruce drží kornout nebo kelímek s božsky vypadající zmrzlinou. Dělají si selfíčka a je jim moc dobře. Nakazíte se od nich bezstarostnou náladou a vytahujete peněženku. Jdete dovnitř a chcete si koupit svou oblíbenou příchuť. Když ochutnáte, pocítíte příval radosti. „A pro slečnu?“ ptá se obsluha. S tázavým pohledem se podíváte na svou drahou polovičku a ona řekne odmítavě: „Seš normální? Víš, kolik je v tom kalorií?“
  • Je vůbec možné, aby byla oblíbená po tom všem, co bylo popsáno výše?

Přestaňte se trápit nad svými křivkami a radši mě sledujte. Mám Facebook i Instagram, ale najdete mě i na Youtube.